Tento příspěvek je věnován otázkám a odpovědím, které jste poslali na můj instagram @skolastylu:
Jak překonat strach z pracovního neúspěchu a strach, že zhorším už tak špatnou situaci?
Hned na začátku vás uklidním faktem, že mít strach je úplně přirozená věc. Kdybyste žili bez jakéhokoli strachu, tak jste sociopati a to také není nic hezkého (smích). Jde jen o to, udržet strach v mezích obav, ne ho nechat narůst do obřích rozměrů fobie, kdy už nám nedokáže být k užitku, ale paralyzuje nás v nejrůznějších oblastech našeho života. K tomu se hned dostaneme.
Druhá věc, kterou bych vám ráda vtloukla násilím do hlavy, abyste si jí zapamatovali navždy, je vnímání slova “neúspěch”. Hlavně v pracovním světě dostalo tohle slovo příliš silný negativní význam. Ale je nejvyšší čas přijmout fakt, že neúspěch není konec světa! Je to vaše životní lekce, kterou každý z nás potřebuje jak sůl. Bez pádů byste nikdy nepoznali nádheru toho, když letíte. Bez neúspěchu byste nerozeznali své úspěchy. A hlavně, jste-li schopni se z neúspěchu poučit pro příště, činí to z vás lepšího člověka.
A poslední věc, kterou doporučuji si zapamatovat je, že se bojíme toho, co neznáme. Proto všem doporučuju, aby si zejména v pracovních záležitostech vypracovali “nejhorší možný scénář” a zvážili všechny své možnosti a alternativy. Sepište si, co se podle vašich zkušeností a instinktu může nejvíc podělat a jak se s tím můžete poprat. Já to takhle dělám u každého projektu, do kterého jdu. A podle mých zkušeností k tomu nejhoršímu scénáři málokdy dojde. A i když ano, už vím, co s tím.
Co s nízkým sebevědomím ve společnosti přátel, v práci nebo na pracovním pohovoru?
Nízké sebevědomí v soukromém i pracovním životě je opravdu kapitola sama od sebe. A navíc jsem přesvědčena, že je to taková česká národní vlastnost, kterou si neseme už z dob France Josefa a ne a ne se jí zbavit.
Nedostatek sebevědomí si z velké části neseme už z dětství, kdy nám naši nejbližší nacpali do hlavy, že na některé věci nejsme dost dobří, chytří, hezcí… doplňte podle svého. Oni to dělali z těch nejlepších pohnutek – aby nám svět neublížil. Jenže jak ráda říkám “cesta do pekel je lemována dobrými úmysli.” Je nejvyšší čas přestat se na naše blízké zlobit, oni to nedělali schválně, jen to jinak neuměli. A začít přepisovat seznam svých kvalit sami v sobě.
Dalším neduhem, který tak přispívá k podkopávání mínění o sobě samých, je to věčné srovnávání se s ostatními. Opět mám jedno klišé: Každý je unikátní a nic není takové, jak se na první pohled zdá.
A co se týče nízkého sebevědomí ve společnosti vašich přátel, rozhodně doporučuju udělat si soukromou revizi, jestli jsou to opravdoví přátelé, nebo se zuby nehty držíte toxických vztahů, které vám to sebevědomí sráží, místo abyste se cítili dobře.
Jak mám vyjít s kolegyní v práci, která mě neustále shazuje před šéfem? Nechci dát výpověď jen kvůli ní, protože svou práci miluju. Ale každé ráno mám sevřený žaludek z toho, co mi zase provede.
Jojo, taky jsem měla takovou přehnaně ambiciózní kolegyni (i kolegu) a řeknu vám, je to vážně vyčerpávající. Takže většinu pracovní doby jsem strávila přemýšlením, jak z toho pekla ven, místo abych opravdu mákla.
Asi tušíte, co je správná odpověď na takovou situaci – musíte si s ní promluvit! Samozřejmě je mi jasné, že tyhle situace, ve kterých si připadáte nekomfortně, oddalujete a vyhýbáte se jim jako čert kříži. Ale pamatujte, že nějak své pocity vyjádřit a předat je musíte. Protože do hlavy vám nikdo nevidí! A vy zase neznáte její důvody. Třeba si to ani neuvědomuje. Nebo byla takhle vychovaná, nebo sama prožívá v soukromí vážné trable. Takže než jí hodíte do pytle s nápisem “nesnesitelná kráva”, mluvte s ní, najděte důvod, proč se k vám takhle chová.
Takže jestli jí nezvládnete pozvat na kafe a odříkat jí, jak moc vám tím ubližuje a zeptat se jí na její důvody, proč to dělá, navrhuju vám, pošlete jí mail. Buďte struční a přesní a rozhodně se vyhněte jakýmkoli osobním útokům!
A jestli ani to nezvládnete, chvíli prohledávejte google a najděte nějaký článek, který popisuje situaci podobnou té vaší a prostě jí pošlete odkaz s tím, že jí prosíte, jestli by si to mohla přečíst a dát vám vědět, co si o tom myslí.
Jestli ani jedna z těch věcí nezabere, smiřte se s tím, že je to jeden z mála, který opravdu patří do zmiňovaného pytle a proberte se šéfem možnost přeložení do jiného oddělení nebo na jinou pozici ve firmě.
Další otázky a odpovědi si poslechněte v mém podcastu 
S láskou
vaše
