Jak si plánovat svůj čas, když permanentně žádný nemáte? Jak být produktivnější? Jak to, že ostatní toho tolik stihnou a vy pořád pobíháte od jednoho místa k druhému, s jazykem na vestě? Už jsem o tom mluvila několikrát, ale evidentně jsou věci, které je potřeba slyšet pořád dokola, dokud nám to všem nedocvakne.
Víte v čem je náš největší problém? Nebo můj teda určitě. Největší pitomost je naše přesvědčení, že být neustále v zápřahu, mít pořád narvaný kalendář úkoly, je znamení toho, že jsme výkonné a zasloužíme si metál. Nic není dál od pravdy. To, že jste splavené a pořád něco nestíháte a pořád toho “máte tolik” je známka, že jste lajdák v plánování svého času, ne že jste výkonný pracovník.
Protože být produktivní neznamená pracovat 12 hodin denně. Produkovat smysluplné výsledky můžete klidně jen za 2 hodiny denně. Ti nejúspěšnější lidé na světě pracují 4 dny v týdnu a přitom dokázali vybudovat, udržet a rozvíjet super úspěšné byznysy.
Víte, čím vším tenhle průšvih života ve stylu křečka běhacího v kleci začíná? Tím, že pořád a pořád a pořád říkáme věty typu: Teď MUSÍM tohle. Pak MUSÍM tamto. A dneska MUSÍM stihnout tohle a tohle.
“Naše MYŠLENKY ovlivňují naše POCITY. Pocity ovlivňují naše JEDNÁNÍ. A jednání ovlivňuje VÝSLEDEK – to, jak náš život vypadá.”
Prozradím vám sladké tajemství, které vás pravděpodobně bude šokovat. NEMUSÍTE NIC! Ne, nemusíte dělat vůbec nic!
Nemusíte chodit do práce. Nemusíte bydlet v hezkém bytě. Nemusíte se starat o své děti. Opravdu, nemusíte. Děláte to pro to, že to dělat CHCETE! A to je OBROVSKÝ ROZDÍL!!!
Slyšíte ten rozdíl? Přestaňte si stěžovat, že pořád něco musíte, protože nemusíte vůbec nic. Na tenhle svět jste nepřišla a nepodepsala seznam věcí, které musíte udělat. Na tomhle světě jste proto, že máte možnost dělat vědomá rozhodnutí a můžete si vybrat, co dělat chcete a co ne.
Když budete chodit do práce proto, že MUSÍTE, vaše myšlenky budou jen o tom, že se vám do práce nechce, že vás to strašně nebaví, že tam chodíte jen kvůli těm prachům a jak strašně vás to ubíjí. Vaše pocity pak budou vypadat třeba tak, že budete mít každé ráno sevřený žaludek, že budete každý večer usínat s tím, jak zítra ráno budete mít zase zkažený den.
Hlavním znakem takovéhle pracovní stagnace je to, že celý den lítáte jak šílená, nestihnete se ani napít a večer, když přemýšlíte, co jste vlastně za ten den udělala, tak si nemůžete vzpomenout. Když máte říct, jaký krok jste zvládla směrem k vašemu vysněnému cíli, tak… vlastně žádný.
Základem je sepsat si, co všechno musíte udělat nebo zařídit a vymezit si na to stanovený čas. A světe div se – úkoly a věci, které chcete udělat, vám budou trvat tak dlouho, jak si řeknete. Za tu danou dobu, kterou si určíte, uděláte pro výsledek maximum. A když ta doba uplyne, práci odevzdáte. Vzpomeňte si, jak probíhaly písemky ve škole. Dostaly jste na úkol přesně vymezený čas a když uplynul, učitelka řekla “Odložte tužky a odevzdejte práci”. A možná to nebudete mít na jedničku s hvězdičkou, ale na dvojku. Ale bude to hotové!
Mějte se nádherně, pamatujte, že nic nemusíte dělat, ale děláte jen to, co vědomě chcete!
S láskou
vaše
