Setkávám se s názorem, že pracovat sama na sobě a upřednostňovat sama sebe je sebestředné. Speciálně my ženy máme pocit, že se musíme obětovat pro druhé, že jsem na tom světě pro to, abychom zabezpečily děti, zabezpečily manžela, abychom všem udělaly krásný životy – to je náš smysl života.
Musíme si ale uvědomit, že není možné poskytnout ostatním krásný a spokojený život, když my samy jsme zoufalé a nešťastné!
Tento model trpitelek a posluhovaček se předává v naší společnosti z generace na generaci už několik dekád. Přesně tento přístup k životu měly totiž naše babičky i maminky, které vyrostly za socialismu a nikdo neřešil seberozvoj.
Ale naše generace má na dosah ruky naprosto všechno, veškeré zdroje a vědomosti, abychom mohly k životu přistupovat jinak. Ale stejně pořád máme pocit, že si zasloužíme medaili, pouze pokud se strhneme pro druhý a nikdy nebudeme dělat nic pro sebe.
Ale je načase to změnit!
I když se svými klientkami řeším styling a módu, vždy se oklikou dostaneme k seberozvoji, když jim kladu na srdce, aby si našly pro sebe a pro své myšlenky alespoň pár minut denně. Ve většině případů dostanu odpověď “No to ale nemůžu, protože děti by dostali později snídani, nebo manžel by měl studenou večeři.”
Musíme si uvědomit, že to, že někomu dáváme něco zadarmo neznamená, že když jim to přestaneme dávat, tak jim to ukradneme. Pouze si bereme zpátky náš čas.
Abychom si to v hlavě dokázaly přenastavit na tento zdravý model, musíme začít úplně od základů. Musíme se naučit vážit si sama sebe. Nespoléhat se na vnější utvrzení od ostatních jak dobré a šikovné jsme. Protože pokud spoléháme na názory ostatních, stačí jeden špatný pohled nebo jedno nehezké slovo a okamžitě nás to rozhodí. A to si určitě nemůžeme dovolit.
Věřte sama v sebe. Sama si ohodnoťte vaše silné stránky, sama si řekněte, v čem jste jedinečná a za co si sama sebe vážíte. Klidně si to napište na papír a dokud si to nebudete pamatovat nazpaměť i pozpátku, čtěte si to každý den. Každý den v těch svých pár minutách, které budete mít pouze a jen sama pro sebe.
Celá ta proměna půjde po malých krůčkách, ale když se pak po půl roce nebo po roce ohlédnete zpět, uvidíte jak velký kus cesty jste ušly.
Se získáním úcty v sebe samou je spojena i vděčnost. Nebo spíš pěstování vděčnosti, a to na regulérní. bázi. Spousta lidí se mě ptá, jak můžu být pořád tak pozitivní, i když se okolo mě děje tolik negativních věcí. Moje odpověď je velmi jednoduchá: “Když jsi vděčný za něco, co se děje v tuto chvíli, tak je to takový pocit štěstí, že nemůžete být nešťastní”. Zkuste si každý den poděkovat za cokoli vás napadne, že můžete být vděčná. Už jen to, že jste se mohla ráno probudit a máte před sebou další den je něco, za co stojí být vděčná!
A poslední věc, určitě nezapomeňte být otevřené všemu novému. Jestli cítíte, že už s dosavadním stylem života potřebujete skončit a nastavit se tak, abyste byla v životě šťastná a spokojená, buďte otevřená všem možnostem. Protože když budete opravdu chtít, objeví se vám v životě něco, co vám tu změnu pomůže začít, nebo vás tou změnou provede. Můžete to být knížka, která vám otevře oči. Může to být osoba, díky které si uvědomíte, co ve svém životě potřebujete. Pro každého to je něco jiného, jen musíte chtít a mít odhodlání na tom pracovat.
Takže moje milé, myslete na sebe, mějte se rády a uvidíte, dávejte se na první místo. Uvidíte, že to bude přinášet výsledky a budete se cítit daleko lépe!
S láskou
vaše
